Vladislav Šír

Vladislav Šír (1830 - 1889) MUDr. Vladislav Šír (24.březen 1830 - 24.duben 1889) byl známý český lékař, přírodovědecký spisovatel, ornitolog, ryzí vlastenec a komunální politik.

Vladislav Šír se narodil dne 24. března 1830 v Jičíně, kde jeho otec František Šír, známý středoškolský profesor a spisovatel, působil coby profesor na gymnáziu. V domě svého otce, poznal Šír záhy nejpřednější členy tehdejší vlastenecké a spisovatelské společnosti, kteří zajížděli do Jičína především v době prázdnin. V mládí na něho měl velký vliv libuňský kněz Antonín Marek. Po absolvování jičínského gymnázia začal Šír v roce 1947 studovat na universitě Pražské, kde se ho ujal sám Josef Jungmann. V revolučních letech 1848 a 1849 se mladý Šír zúčastnil veškerého politického a národního ruchu neboť byl členem studentské legie a spolku Slavie.

V roce 1856 získal titul doktora lékařství, v roce 1857 se stal magistrem porodnictví a v roce 1858 doktorem chirurgie. Poté se odebral do svého rodného Jičína, kde dlouho nejdříve bezplatně a později za malý honorář působil v tamnější nemocnici. V Jičíně byl veřejně činný. Založil tam sokolskou jednotu, ochotnické divadlo a městskou spořitelnu a postavil se do jejich čela. Byl rovněž zvolen do obecního zastupitelstva a řadě spolků věnoval knihy.
V letech 1858, 1862 a 1865 zaskakoval v lékařské činnosti již tehdy nemocného majitele lázní Sedmihorky dr. Šlechtu a získal si svou vlídností a ryzí šlechetnostnou povahou všeobecné obliby lázeňských hostů. V roce 1858 byl rovněž jmenován ranhojičem při krajském soudu v Jičíně a svědomitě tento úřad zastával až do roku 1875, kdy se přestěhoval do Prahy, aby změnou povětří zachránil své nemocné dvě děti. Nicméně jedno jeho dítě zanedlouho stejně zemřelo.
V Praze, tak jako předtím v Jičíně, se horlivě účastnil obecní správy a díky svým praktickým vědomostem ve zdravotnickém oboru se stal rokz 1877 váženým členem obecních starších a v roce 1880 také členem městské rady.

Kromě lékařství (lékařské práce uveřejňoval většinou v časopisu Českých lékařů) se Vladislav Šír věnoval studiu českého ptactva, kde vynikl jakožto odborný spisovatel. Mimo toho se zabýval též studiem motýlů a brouků, lastur bylin, nerostů, zbraní a starožitností. Řadou lékařských a přírodovědeckých článků přispíval do časopisů: Časopis českých lékařů, Hospodářské noviny, Krakonoš, Budečská zahrada a almanach Kytice. Roku 1880 uveřejnil v časopise Odborná pathologie a therapie článek Cizopasníci těla lidského. Psal rovněž beletrii pro kalendáře a časopisy (Slavie, Zábavné listy apod.) Od roku 1880 redigoval Listy spolku pro ochranu ptactva. Jeho velké dílo "České ptactvo" však za jeho života nemohlo být vydáno z finančních důvodů. Vyšlo posmrtně roku 1890 pomocí státní subvence. Ne vlastní vinou pozbyl Vladislav Šír značné jmění a byl nucen se spokojit s podřízeným úřednickým místem při městském fysikátě (zdravotní odbor) Pražském. Zemřeli mu čtyři synové a finanční tíseň ho donutila prodat většinu majetku včetně jeho rozsáhlých sbírek.

Vladislav Šír zemřel po nevyléčitelném ledvinovém onemocnění 24. dubna 1889 v Praze a byl pochován na Olšanech.

Dílo (výběr):
Vladislav Šír - Motýlové
    a brouci škodliví lesu, louce, poli, sadu, rybníku, zahradě a domácnosti


Čerpáno z Wikipedie, otevřené encyklopedie a z dalších zdrojů na Internetu.